Komínový požár vzniká vzplanutím sazí a dehtu usazených ve spalinové cestě. Projevuje se silným hukotem v komíně, jiskrami a hustým kouřem z komínové hlavy, případně praskáním zdiva. Riziko roste s délkou intervalu od posledního čištění - proto vyhláška 34/2016 Sb. stanovuje pravidelné lhůty podle druhu paliva, popsané v článku Čištění komínů: lhůty podle paliva a cena. Nejohroženější jsou komíny u spotřebičů na tuhá paliva, kde se saze a dehet usazují nejrychleji.
Co dělat, když komín hoří
Především přivolejte hasiče na linku 150 nebo 112 - komínový požár nikdy neuhasíte vodou, prudké ochlazení může rozpraskat komínové zdivo nebo vyzdívku. Pokud to je bezpečně možné, uzavřete přívod vzduchu do topeniště (dvířka, klapku), spotřebič vypněte a vzdalte se od komína. Sledujte, zda se přes trhliny v komíně nešíří teplo do sousedních konstrukcí a půdních prostor. V panelovém nebo bytovém domě je vhodné upozornit i sousedy, jejichž byty sdílejí stejný komínový svazek, protože teplo se může šířit i do jejich prostor.
Do příjezdu hasičů se nepokoušejte oheň v komíně řešit vlastními silami mimo uzavření přívodu vzduchu - hašení ani prohlížení komína zevnitř nemá smysl a je nebezpečné. Hasiči po zásahu obvykle sami posoudí, zda je nutné stěhovat obyvatele z bytu, nebo zda stačí zajistit průduch a nechat komín vychladnout.
Proč je po požáru revize povinná
Vyhláška č. 34/2016 Sb. řadí komínový požár mezi situace, kdy je revize spalinové cesty povinná ještě před dalším používáním komína. Vysoká teplota při požáru může poškodit vyzdívku, spáry nebo vložku, i když to zvenčí nemusí být vidět. Revizní technik posoudí, zda je komín po požáru bezpečný k dalšímu provozu, nebo zda je potřeba oprava, frézování a nová vložka.
Dokud revize neproběhne, neměl by se spotřebič napojený na postižený komín znovu spustit - i zdánlivě funkční tah totiž nic neříká o skrytých trhlinách ve zdivu, kterými mohou spaliny nebo teplo unikat do konstrukce domu.
Nejčastější příčiny komínového požáru
Naprostá většina komínových požárů vzniká stejným způsobem - dlouhodobě zanedbaným čištěním spalinové cesty u spotřebičů na tuhá paliva. Přispívá k tomu i topení nevysušeným dřevem, které hoří za nižší teploty a produkuje víc dehtu, nebo dlouhé provozování komína bez roční kontroly, při které by kominík usazeniny včas odhalil. Riziko roste i u komínů, které byly dlouho mimo provoz a znovu se na ně napojil spotřebič bez předchozí revize.
Pojišťovna a doklady
Při škodě způsobené komínovým požárem pojišťovna vždy prověřuje, zda majitel dodržoval pravidelné kontroly a čištění spalinové cesty podle vyhlášky 34/2016 Sb. Pokud doklady chybí nebo jsou prošlé, může plnění výrazně krátit i v případě, že samotný požár nezpůsobil žádnou stavební vadu. Doklad o revizi po požáru je pak podmínkou pro to, aby bylo možné komín vůbec znovu používat. Co všechno revizní zpráva obsahuje, píšeme v článku Revize komínu: cena, povinnost a průběh.
V praxi se proto vyplatí mít doklady o čištění, kontrolách i revizích přehledně uložené na jednom místě - ideálně spolu s dalšími papíry k nemovitosti. Při jednání s pojišťovnou po škodní události je pak možné rychle doložit, že byly veškeré povinnosti splněny, a předejít tak zbytečnému krácení plnění.
Než dojde k dalšímu požáru
Nejlepší prevencí zůstává dodržování lhůt čištění a roční kontroly - rozdíl mezi těmito úkony vysvětluje článek Kontrola, čištění a revize komína: rozdíly. Pokud si nejste jistí, kdy měl komín naposledy revizi nebo kontrolu, je rozumnější nechat si stav ověřit předem, než řešit následky požáru. Prevence navíc vyjde levněji než oprava komína a revize po škodní události dohromady.
Vyplatí se také věnovat pozornost tomu, jaké palivo a jakým způsobem do spotřebiče přikládáte - vlhké dřevo, přetápění nebo spalování odpadu zvyšují tvorbu sazí a dehtu mnohem rychleji než běžný provoz podle návodu výrobce. V kombinaci s dodržováním lhůt čištění jde o dvě nejúčinnější opatření, která má majitel plně ve vlastních rukou.